Co dál?

C je relativně malý jazyk, pokud jste si tedy přečetli předchozí část tohoto textu, tak znáte většinu důležitých konstrukcí, která jsou v C dostupné. Nicméně neukázali jsme si úplně všechny – zde je seznam několika vybraných věcí, které byly buď moc pokročilé pro UPR anebo jsme je jednoduše nepotřebovali použít:

  • Variadiacké funkce umožňují přijímat libovolný počet parametrů (takto funguje například i nám známá funkce printf).
  • Enumerace (enumerations) umožňují seskupit pojmenované konstanty.
  • Sjednocené struktury (unions) umožňují interpretovat strukturu jako více různých datových typů.
  • Bitová pole (bit fields) umožňují rozdělit paměť struktury na úrovni jednotlivých bitů.
  • Široké znaky (wide chars) a s nimi související funkce standardní knihovny umožňují používat složitější kódování než ASCII.
  • Komplexní čísla (complex numbers) vám umožní pracovat s datovými typy reprezentujícími komplexní čísla.

Pokud si chcete ověřit, jak jste na tom se znalostí jazyka C, projděte si tyto slidy. Pokud budete umět odpovídat jako blonďatý kluk, tak znáte základy jazyka C. Pokud budete umět odpovídat jako dívka s růžovými vlasy, tak už vás v jazyce C téměř nic nepřekvapí.

Co se dále naučit

Se znalostí samotného jazyka C souvisí i spousta dalších konceptů, se kterými se postupně musíte seznámit, pokud chcete opravdu dopodrobna pochopit, co přesně se v počítači děje, když spustíte vámi napsaný program. Poté můžete těchto znalostí využít k tvorbě robustnějších a rychlejších programů. Na následujících odkazech se můžete dozvědět například: