Výstup

Stejně jako pro načítání vstupu, i pro výpis textu na výstup nabízí standardní knihovna C sadu užitečných funkcí, opět umístěných v souboru <stdio.h>. Stejně jako u načítání vstupu bychom i u výstupu měli řešit ošetření chyb. Nicméně, u zápisu to (alespoň u malých programů) není až tak nezbytné, protože chyby zápisu jsou vzácnější než chyby při vstupu. Zdrojem dat je totiž náš program, a nemusíme tedy tak striktně kontrolovat, jestli jsou vypsaná data validní. Tato povinnost v jistém smyslu přechází na druhou stranu, s kterou náš program komunikuje, protože ta bude námi vypsaná data číst.

Vypsání znaku

Pro vypsání jednoho znaku na standardní výstup (stdout) můžeme použít funkci putchar.

#include <stdio.h>

int main() {
    putchar('x');
    return 0;
}

Vypsání řetězce

Pro vypsání celého řetězce na stdout můžete použít funkci puts, která zároveň za řetězcem vypíše znak odřádkování \n:

#include <stdio.h>

int main() {
    puts("Ahoj");
    puts("UPR");
    return 0;
}

Dávejte si pozor na to, že v předaném řetězci musí být obsažen ukončovací NUL znak! Funkce puts se bude snažit číst a vypisovat znaky ze zadané adresy, až dokud na takovýto znak nenarazí. Pokud by tento znak v předaném řetězci nebyl, tak se bude funkce pokoušet číst nevalidní paměť za koncem řetězce, dokud na NUL nenarazí, což by vedlo k paměťové chybě 💣.

Vypsání formátovaného textu

K výpisu formátovaného textu na stdout můžeme použít funkci printf, s kterou jsme se již mnohokrát setkali. Prvním parametrem funkce je formátovací řetězec, do kterého můžete dávat zástupné znaky začínající procentem (např. %d nebo %s). Pro každý takovýto zástupný znak funkce bude očekávat jednu hodnotu (argument) za formátovacím řetězcem, která bude zformátována na výstup. Například takto můžeme vytisknout číslo a po něm řetězec:

const char* text = "Cislo";
int cislo = 5;
printf("Cislo %d, retezec %s: \n", cislo, text);

Jelikož jsme ve formátovacím řetězci předali dva zástupné znaky (%d - číslo a %s - řetězec), tak po řetězci musíme do funkce printf předat jeden argument číselného typu, a poté jeden řetězec.

Zástupné znaky funkcí printf i scanf jsou obdobné, jejich seznam a různé možnosti nastavení můžete najít v dokumentaci. Nejčastěji budeme používat tyto zástupné znaky:

• %d - výpis celého čísla se znaménkem, nejčastěji datový typ int
• %f - výpis desetinného čísla, datový typ float
• %s - výpis řetězce, datový typ char* (ukazatel na znak)
  • Na předané adrese musí ležet řetězec, tj. pole znaků ukončené znakem '\0'!

Stejně jako scanf má i funkce printf různé varianty pro formátovaný výpis do souborů (fprintf) či do řetězce v paměti (sprintf).

Kvíz 🤔

1. Co vypíše následující program?

   #include <stdio.h>
   
   int main() {
       int a = 1;
   
       printf("Hodnota: %f", a);
   
       return 0;
   }
   

   Odpověď

   Tento program obsahuje nedefinované chování 💣. Říkáme funkci printf, že chceme vypsat desetinné číslo (zástupný znak %f), ale jako argument předáváme výraz typu celé číslo (int). Tento program tedy není validní.

2. Co vypíše následující program?

   #include <stdio.h>
   
   int main() {
       int a = 1;
   
       printf("Hodnota: %d (a=%d)", a);
   
       return 0;
   }
   

   Odpověď

   Tento program obsahuje nedefinované chování 💣. Říkáme funkci printf, že jí předáme dvě hodnoty (dva výrazy) typu celého čísla (zástupný znak %d), ale předáváme pouze jednu hodnotu (a). Tento program tedy není validní.

3. Co vypíše následující program?

   #include <stdio.h>
   
   int main() {
       int a = 1;
   
       printf("Hodnota: %s", a);
   
       return 0;
   }
   

   Odpověď

   Tento program obsahuje nedefinované chování 💣. Říkáme funkci printf, že jí předáme hodnotu typu řetězec (zástupný znak %s), ale předáváme pouze hodnotu typu celé číslo (int). Tento program tedy není validní.